Povstání prvního března, Kulturní politika a levice v Koreji

publikováno 8/5/2009

Povstání 1. března 1919 (3.I. 운동)

Americký prezident měl projev o právu malých států na sebeurčení – nemyslel tím ale asijské státy, ale situaci v Evropě po první světové.

Sekta nebeské cesty 천도교 – nástupce Tonghaku, nacionalistická a bohatá, scházeli se tam náboženské špičky. V Tokiu nadaní Korejci, hodně radikální, v únoru 1919 sepsali Deklaraci nezávislosti – autorem první koncepce 이 광 수, poslána do Koreje. Rozhodli se jednostranně (unilaterálně) vyhlásit nezávislost. 20. února zemřel ex-císař Kodžong, pohřeb byl stanoven na 3. března. Autorem finální verze byl 최 남 선. Plán byl ji přečíst, doručit guvernérovi a je hotovo. Datum se změnilo z 3. na 1. března. 33 představitelů národa podepsalo Deklaraci, jeden ji přečetl v Pagodovém parku, poté šli do hospody, 1. kopie byla poslána guvernérovi, japonské policii a zahraničním misím, čekali, až si je přijdou zatknout, věděli, že je zatknou, nakonec seděli rok až dva. Pokřik 만세 (deset tisíc let) – jako Ať žije – alternativní název pro Povstání 1. března. Lidé vyšli do ulic, povstání (nenásilné) se rozšířilo po celé Koreji, následoval brutální zásah japonské policie a armády – díky tomu se o tom dozvěděl celý svět. Začátek nové etapy. … More