FTA mezi USA a Jižní Koreou – bohatství s kapkou krve za pět minut dvanáct

Be the first to rate this post

  • Currently 0/5 Stars.
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5

 


Čtrnáct měsíců bojovali američtí a jihokorejští vyjednavači o finální verzi dohody o volném obchodu (FTA). Dohodli se až 2. dubna, jen několik minut před vypršením nejzazšího termínu. Politické a ekonomické špičky na obou stranách hýří optimismem, přesto není nadšení všeobecné – zvláště v Jižní Koreji.

FTA pro 21. století – optimismus a nadšení mocných

Dohoda o volném obchodu mezi Jižní Koreou a Spojenými státy představuje pro americkou ekonomiku úspěch srovnatelný se vznikem Severoamerické zóny volného obchodu (NAFTA) v roce 1994. „Jde o text hodný 21. století přinášející vítězství oběma stranám,“ vyjádřil se na společné konferenci s jihokorejským ministrem zahraničí zmocněnec Obchodního zastoupení Spojených států Karan Bhatia. Smlouva mezi největší a desátou největší ekonomikou světa, jejichž vzájemný zahraniční obchod dosáhl v roce 2006 více než 74 miliard dolarů, podle některých studií povede k dalšímu až třicetiprocentnímu nárůstu objemu. „Okamžitě dojde ke zrušení téměř 90 procent celních tarifů na průmyslové zboží, zbylé budou postupně odstraňovány v průběhu patnácti let,“ vyzdvihl vrchní jihokorejský vyjednavač Kim Čong-hoon přednosti smlouvy. „Nezaslouží si nic jiného než jedničku s hvězdičkou,“ přidala se vrchní vyjednavačka za USA Wendy Cutlerová.
Za největší úspěch FTA (Free Trade Agreement) je považováno oboustranné zrušení cel na dovoz automobilů. Podle Korejského institutu pro ekonomickou politiku by se díky tomu měl meziroční dovoz automobilů do USA zvýšit o 860 milionů dolarů, tedy o více než deset procent. Hodnota akcií jihokorejských automobilek stejně jako celá burza začala okamžitě po skončení rozhovorů stoupat k nebesům. Optimismu z budoucnosti bez obchodních bariér a s miliardovými zisky z exportu bylo po podpisu na obou stranách barikády víc než dost.

Přestože k podpisu došlo přes nesouhlas většiny Jihokorejců – každé další kolo vyjednávání provázely po celé zemi masivní demonstrace doprovázené často brutálními zásahy policistů, označil jej jihokorejský prezident Roh Moo-hyun za „základní kámen dalšího ekonomického skoku směrem k nejrozvinutějším ekonomikám světa.“ Podobně se o FTA vyjádřil také George Bush, jr. „Dohoda o volném obchodu mezi Jižní Koreou a Spojenými státy významně podpoří americký export, povede ke vzniku mnoha dobře placených pracovních míst, rozšíří nabídku a zároveň sníží náklady amerických spotřebitelů,“ prohlásil Bush mladší.

Mimo ekonomického prospěchu zdůraznili prezidenti také symbolickou hodnotu smlouvy pro utužení dobrých vztahů mezi zeměmi. „Dohoda posílí již tak pevné vazby mezi Jižní Koreou a Spojenými státy zajišťující stabilitu a prosperitu v regionu,“ konstatoval americký prezident. „FTA není ani o politických ambicích, ani o ideologii. Jde o přežití. Nacionalismus a kalkulace musejí zůstat stranou. Světlejší budoucnosti dosáhneme pouze, pokud se spolehneme na naši sílu a vědění,“ komentoval poněkud demagogicky, ale v souladu s tamní politickou kulturou, podpis FTA jihokorejský prezident Roh.


Americké drama se šťastným koncem

Scházely přitom jen minuty a více než roční úsilí vyjednavačů by přišlo vniveč. K podpisu mělo podle plánu dojít již v 30. března, ale vzhledem k přetrvávajícím neshodám byl nejzazší termín posunut na hodinu po poledni druhého dubna. Vyjednávání tak ve frenetickém tempu pokračovala po celý víkend. Přesto nakonec rozhodovaly minuty a ústupky na poslední chvíli. Ve výhodnější pozici přitom byli Jihokorejci. Legislativa Spojených států totiž při schvalovacím procesu dohod o volném obchodu využívá tzv. „Pravomoc pro podporu obchodu“ (Trade Promotion Authority – TPA) poprvé schválenou kongresem v roce 1974 a znovu obnovenou díky iniciativě současného prezidenta v roce 2002. Pod její hlavičkou spatřila světlo světa většina amerických FTA dohod včetně té největší - Severoamerické zóny volného obchodu (NAFTA).
Hlavní výhodou smluv schvalovaných v rámci TPA je, že nemohou být během legislativního procesu „filibustrovány“ nebo podrobeny smršti pozměňovacích návrhů, jež by následně musely být projednávány s protistranou, což by vedlo k neustálému oddalování podpisu. Kongres se k dohodě vyjadřuje jako k celku a to do 90 dní od předložení návrhu. Platnost TPA je ale časově omezena a současné období pro schvalování smluv tímto způsobem vyprší 1. července tohoto roku. Tedy za devadesát dní a několik málo minut počítáno od podpisu smlouvy. Čas Američany narozdíl od Jihokorejců, kteří nebyli nijak omezeni, opravdu tlačil. Každá promarněná minuta dávala oponentům v Kongresu reálnou šanci dohodu zablokovat.

 


Cena za spěch: rýže, hovězí a Severní Korea

Nelze se proto divit, že američtí vyjednavači nakonec ustoupili více, než původně plánovali. Nepodařilo se jim prosadit zrušení embarga na dovoz hovězího masa uvalené Jihokorejci po propuknutí nemoci šílených krav v USA v roce 2003. „Tuto kapitolu znovu otevřeme až poté, co Mezinárodní ústav pro nákazu zvířat (OIE) sníží hodnocení rizika onemocnění na území USA,“ vysvětlil jihokorejský ministr zemědělství Park Hong-soo. Do roku 2003 přitom Jižní Korea představovala třetího největšího dovozce amerického hovězího.
Neúspěšně dopadla i snaha o zrušení protekcionistické politiky chránící lokální pěstitele rýže před levným dovozem. Jihokorejská tak vláda částečně vyslyšela existenční obavy zemědělců, kteří svůj nesouhlas dávali v ulicích měst hlasitě najevo. Přesto si Američané prosadili otevření trhu u pomerančů, mandarinek, vepřového či fazolí.

Nejpřekvapivější ústupek se ale paradoxně týká Severní Koreje – bolavé paty americké zahraniční politiky. Se zbožím vyrobeným v Kesongu, průmyslovém komplexu na území KLDR, jehož stavba byla financována především z jihokorejských zdrojů, bude zacházeno jako s čistě jihokorejským, ačkoliv se proti tomu američtí vyjednavači od počátku ostře ohrazovali. „Jednáme také o možnosti, že by v budoucnu výrobky z Kesongu a dalších plánovaných průmyslových zón na území Severní Koreje nesly univerzální označení Korejské,“ zmínil ve svém televizním projevu jihokorejský prezident Roh Moo-hyun. Část dolarových zisků z prodeje přitom půjde na rozvoj KLDR.

Co přinese FTA „obyčejným“ lidem

Nadšení ekonomických a politických špiček v čele s prezidenty ale neodráží názory všech zainteresovaných. Naopak, většina Jihokorejců s podmínkami dohody nesouhlasí a rušení cel chránících domácí ekonomiku se bojí, jako čert kříže. A to i přesto, že se prezident Roh zavázal ztráty vzniklé v nejpalčivější oblasti – zemědělském sektoru, kompenzovat. Pěstitelé pomerančů nebo chovatelé prasat se o svou existenci zatím obávat nemusejí – samozřejmě pokud prezident dodrží svůj slib.

Politiky proklamovanou vizi o co největším prospěchu FTA pro co největší počet lidí, (nejlépe pro všechny), rychle zchladilo prohlášení Korejské odborové konfederace (KCTU) – největšího odborového hnutí v zemi. „Pět minut před čtvrtou ranní prvního dubna si Heo Se-Wook, jeden ze členů naší organizace, pokusil na protest proti FTA vzít život,“ uvedly odbory na svých stránkách. KCTU již od počátku rozhovorů upozorňuje na řadu negativních změn, které s sebou FTA přinese. Mimo rušení dovozních cel v zemědělství je odborářům trnem v oku například očekávané zdražení zdravotní péče - Jižní Korea se zavázala respektovat patentové právo a omezit používání generických náhražek originálních léčiv; nebo snížení kvóty stanovující minimální počet dnů v roce, kdy musejí kina promítat domácí kinematografii. Nelíbí se jim také, že dovezená americká auta budou moci vypouštět do ovzduší více zplodin, než korejská.

Ekonomický prospěch plynoucí z FTA je i přes všechny komplikace nezpochybnitelný a to jak pro Spojené státy, tak pro Jižní Koreu. Peníze potečou v obou směrech a proud bude neustále sílit.

Otázkou zůstává, jak se dohoda odrazí na kvalitě života obyčejných Jihokorejců žijících stranou od bohatství chaebolů - korejských konglomerátů jako jsou Hyundai, Samsung nebo Hanjin, které dominují jak místní ekonomice, tak i politice. „Věřím, že vám má oběť otevře oči. Nevěřte vládě. Proti FTA s vámi budu bojovat i v nebi,“ napsal se v dopisu na rozloučenou jihokorejský Jan Palach Heo Se-Wook.

Comments

Add comment


 

  Country flag

biuquote
  • Comment
  • Preview
Loading