|
1894-1895
|
Čínsko-japonská válka
|
|
1904-1905
|
Rusko-japonská válka
|
|
1905
|
Korea se stává protektorátem Japonska.
|
|
1910
|
Japonsko anektuje Koreu.
|
|
1914-1918
|
První světová válka.
|
|
1925
|
Japonsko podepisuje Úmluvu o potlačení obchodu se ženami a dětmi s výhradou, že úmluva, co se týká Japonských kolonií (Korea, Taiwan, Kwantung), stanovuje minimální věk 18 místo 21.
|
|
1927
|
Japonsko bere zpět svoji výhradu týkající se minimálního věku a akceptuje věk21 let stejně jako je uvedeno v Úmluvě.
|
|
1931
|
Japansko útočí na Mandžusko.
|
|
1932
|
Japonsko zakládá armádou kontrolované nevěstince v Šanghaji.
|
|
1937
|
Japonsko dobývá Nanking a během tzv. „Nankingského masakru.“ V této době začíná systematické zakládání armádních nevěstinců v Číně a na ostatních místech.
|
|
1937-1945
|
Asijská a Tichomořská válka.
|
|
1937-1942
|
Japonská armáda zakládá síť comfort stations na všech místech, kam vysílá své jednotky.
|
|
1942
|
Japonsko okupuje Filipíny.
|
|
1943
|
Káhirská Deklarace stanovuje, že Korea má být svobodná a nezávislá země.
|
|
1945
|
Moskevská Deklarace naznačuje blížící se soudy o válečných zločinech na konci války a znovu se zabývá statutem Koreje. Stejně jako Káhirská a Moskevská Deklarace naznačuje, že Německo a Japonsko spáchali zločiny proti míru a lidskosti během 2.světové války. Bylo založeno OSN.
|
|
2.9.
|
Japonsko podepisuje listinu o bezpodmínečné kapitulaci a druhá světová válka končí.
|
|
1946-1948
|
Vítězné státy založily satelitní soudní dvory v Asii a v Tichomoří, aby soudily válečné zločiny Japonska (třídy B a C).
|
|
19.1.1946
|
Prohlášení zakládající Mezinárodní válečný soudní dvůr pro Dálný Východ, aby soudil válečné zločiny Japonska (třídy A).
|
|
1948
|
V Indonésii probíhá tzv. Batavijský proces – případ japonských vojáků, kteří donutili okolo 35 holandských žen, aby se staly comfort women.
|
|
1951
|
Sanfranciská konference. Je podepsána Sanfranciská dohoda mezi Japonskem a vítěznými státy.
|
|
1956
|
Japonsko přijato jako člen OSN.
|
|
1965
|
Japonsko podepisuje bilaterální smlouvu s KR (není zde zahrnuta otázka comfort women).
|
|
1970-1980
|
V KR je znatelný veřejný nesouhlas a protest proti smlouvě z roku 1965.
|
|
1988
|
Ženské organizace v KR se dozvídají o systému comfort stations v japonské armádě a vyžadují jejich vyšetření.
|
|
1989
|
V japonské školních učebnicích se poprvé objevuje popis Japonska během druhé světové války jako agresivního státu.
|
|
Červen 1990
|
Motorka Shoji, senátor socialistické strany Japonska, navrhuje aby se Výbor pro japonský národní rozpočet a vláda zaměřila i na otázku armádních comfort women. Japonská vláda na to odpověděla, že problematika comfort women není spjata ani s vládou ani s armádou, ale se soukromým sektorem.
|
|
17.10.
|
Otevřený dopis japonské vládě je zaslán nevládní organizací – Asociací korejských žen. Požadují omluvu, památník a důkladné prošetřený celé kauzy.
|
|
Listopad
|
Založena nevládní organizace The Korean Council for the Women Drafted for Sexual Slavery by Japan v KR.
|
|
Duben 1991
|
Japonská vláda odpovídá na korejský dopis prohlášením, že zde není žádný důkaz násilného odvlečení korejských žen a že zde tedy není žádný důvod k omluvě, památníku či doznání. Japonská vláda opětovně prohlašuje, že comfort women byly Dobrovolné prostitutky.
|
|
Srpen
|
Kim Hak-soon, bývalá comfort women z KR, přiznává veřejně, že byla násilně odvlečena a donucena pracovat jako comfort women pro japonskou armádu.
|
|
Listopad
|
Yoshida Seiji, bývalý japonský velitel mobilizace obyvatelstva Yamaguchské prefektury, přiznává v novinách Hokkaido Shimbun, že ze zúčastnil nabírání pracovních sil a odvodu comfort women japonskou armádou. Potvrdil, že se jednalo a násilné a klamné chování.
|
|
Listopad
|
Ministr zahraničí Watanabe prohlašuje v NHK televizi, že důkazy jsou nedostatečné k tomu, aby bylo zahájeno vyšetřování.
|
|
Prosinec
|
Žaloby Kim Hak-soon a jiných žen proti Japonsku požadující odškodnění se shromažďují u Tokijského okresního soudu.
|
|
Prosinec
|
Vláda KR požaduje od Japonska aby započalo vyšetřování celého případu.
|
|
12.12.91
|
Japonská vláda iniciuje vyšetřování.
|
|
Leden 1992
|
List "Asahi Shimbun" publikuje archivní dokumenty získané od profesora Yoshimi, známého japonského historika a vědce, dokazující japonské armádě hlavní roli v získávání široké sítě nevěstinců známých jako comfort stations.
|
|
13.1.92
|
Šéf poslanecké sněmovny Kato přiznává poprvé, že japonská císařská armáda byla nějakým způsobem zapletena do provozu armádních nevěstinců.
|
|
Únor 1992
|
Otázka comfort women je přednesena na půdě OSN v komisi pro lidská práva.
|
|
Květen
|
Otázka comfort women je přednesena na v komisi OSN zabývající se současnými formami otroctví.
|
|
Červenec
|
Na Filipínách vzniká nevládní organizace The Task Force on Filipino Comfort Women.
|
|
Červenec
|
Japonská vláda odtajňuje 127 dokumentů dokazujících, že Japonsko neslo zodpovědnost za provoz a organizaci armádních nevěstinců.
|
|
Srpen
|
Otázka comfort women je přednesena v podkomisi zabývající se prevencí diskriminace menšin a jejich ochranou.
|
|
Září
|
Lola Rosa, první Filipínka, která se doznala k minulosti comfort women, promluvila na veřejnosti
|
|
Prosinec
|
Je založena Washington Coalition for Comfort Women Issues.
|
|
Prosinec
|
Mezinárodní slyšeni v Tokiu. Bývalé comfort women a nuceně nasazení mluví o svých válečných zážitcích. Mezinárodní právní experti diskutují související mezinárodní právní případy.
|
|
Únor 1993
|
Otázka comfort women je znovu přednesena v komisy OSN pro lidská práva.
|
|
Květen
|
Otázka comfort women je opět přednesena v komisy OSN zabývající se současnými formami otroctví. Japonská vládá znovu opakuje, že všechny závazky byly vyřešeny bilaterálními smlouvami a že Japonsko nemá právní povinnost odškodnit jednotlivé oběti.
|
|
4.8.1993
|
Japonská vláda vydává velmi opatrné prohlášení přiznávající dále neurčenou roli vlády v provozu comfort stations, ale důrazně odmítající právní zodpovědnost. Japonsko nepřestává tvrdit, že nevěstince nebyly součástí systému, že nebyli válečným zločinem ani zločinem proti lidskosti.
|
|
Srpen
|
Otázka comfort women je přednesena v podkomisi OSN pro prevenci diskriminace menšin a jejich ochrany.
|
|
Listopad 1993
|
24 členů amerického kongresu napsalo japonskému premiérovi Hosokawovi dopis, ve kterém urgují japonskou vládu, aby započala vyšetřování sexuálního otroctví během druhé světové války.
|
|
Duben 1994
|
Komise OSN pro lidská práva vysílá zvláštní zpravodajku Radhiku Coomaraswamy (expertku na násilí páchané na ženách) aby prověřila zločiny spáchané na comfort women.
|
|
Červen
|
Rozsáhlé protesty na podporu comfort women a ostatních obětí japonských válečných zločinů probíhají během návštěvy japonského vládce Akihita v San Franciscu, Washingtonu, Atlantě a v New Yorku.
|
|
Červenec
|
Japonský předseda poslanecké sněmovny Kozo Igarashi sděluje na tiskové konferenci, že Japonsko odmítá vyplatit reparace jednotlivým comfort women.
|
|
Srpen
|
Podkomise OSN pro lidská práva jmenuje Lindu Chaves zvláštní zpravodajkou zabývající se sexuálním otroctvím během války.
|
|
Srpen
|
Japonský premiér Murayama oznamuje první verzi „soukromého fondu“. Soustředí se hlavně na programy podporující přípravu na zaměstnání v japonských společnostech zaměstnávající asijské ženy. Opět ale odmítá vyplatit reparace jednotlivým ženám.
|
|
Listopad
|
Mezinárodní právnický svaz vydává zprávu, že :“ je neoddiskutovatelné, že tyto ženy byly nuceny, obelhávány a unášeny aby poskytovaly sexuální služby japonské armádě…Japonsko porušilo zvyková práva spadající pod mezinárodní právo a dopustilo se válečných zločinů, zločinů proti lidskosti, otroctví a obchodu se ženami a dětmi.“
|
|
Prosinec
|
Mezinárodní právnický svaz vydává „ Zprávu o případu“ popisující případ comfort women. Píše se zde, že smlouvy, na které se Japonsko odvolává, nebyly psány s úmyslem zahrnout odškodnění jednotlivců za nelidské zacházení. Tudíž tito jednotlivci mají stále právo prosazovat svoje požadavky.
|
|
Leden 1995
|
Japonská asociace advokátů učinila závěr, že „systém comfort women byl spravován japonským státem a císařskou armádou a provozován místní správou … ihned po válce japonská vláda vydala rozkazy zničit a spálit všechny důkazy týkající se comfort women.“ Dále navrhuje, aby japonská vláda zaplatila individuální reparace a učinila další nutné kroky.
|
|
Červenec 1995
|
Japonský premiér Tomiichi Murayama nabízí formální osobní omluvu obětem sexuálního zneužívání.
|
|
Červenec
|
Japonská vláda oznamuje založení Fondu Asijských žen.
|
|
Červenec
|
Komise OSN pro lidská práva na své 47. schůzi přijímá rezoluci o prevenci zločinu a nakládání s útočníky. Japonský Times píše, že japonské ministerstvo spravedlnosti „ukrývá záznamy o válečných zločinech“ týkající se comfort women. Ministerstvo na to odpovídá, že odmítá odtajnit dokumenty v soudních sporech protože chce ochránit soukromý usvědčených válečných zločinců.
|
|
Srpen
|
Japonský premiér přichází s prohlášením, které Washington Post popsal jako „skoro omluvu“ za válečné násilnosti spáchané v Číně, Koreji a jiných Asijských zemích.
|
|
Srpen
|
Druhá verze plánu, jak by měl „soukromý fond“ vypadat. Tato verze přichází s nabídkou plateb individuálním Comfort Women, ale odmítá přiznat zodpovědnost japonské vlády za provozování armádních nevěstinců a odmítá nařčení, že systém comfort women byl válečný zločin či dokonce zločin proti lidskosti. Comfort women a nevládní organizace silně protestují proti tomuto navrhovanému fondu.
|
|
Září
|
4. světová konference OSN na téma Ženy v Pekingu. Je přijata rezoluce podporující comfort women i navzdory silným lobbyistickým snahám zástupců japonské vlády.
|
|
Leden 1996
|
Zvláštní zpravodajka OSN zabývající se násilím páchaném na ženách, Radhika Coomaraswamy, publikuje v komisi OSN pro lidská práva detailní zprávu o zločinech páchaných na comfort women.
|
|
Duben
|
Komise OSN pro lidská práva se přiklání k zintenzivnění tlaku na reprezentanty Japonska a přijímá „kompromisní“ rezoluci, která „bere na vědomí“ výsledky zprávy Coomarasmy. Pozorovatelé z nevládních organizací tvrdí, že rezoluce je sepsána tak, aby se Japonsko mohlo vyhnout právní zodpovědnosti za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.
|
|
Srpen
|
Zvláštní zpravodajka OSN odevzdává podkomisi OSN pro lidská práva předběžnou zprávu o sexuálním otroctví během války.
|
|
Srpen
|
Podkomise OSN pro lidská práva přijímá rezoluci o Prevenci diskriminace a o ochraně menšin, která urguje japonskou vládu k další spolupráci s OSN, aby byla vyřešena otázka sexuálního otroctví během války.
|
|
Prosinec
|
Okamžité vydání zprávy Amerického ministerstva spravedlnosti, že všichni Japonci podezřelí z válečných zločinů jsou poprvé umístěni na „watch list.“ Osoby na watch listu mají zákaz vstupu na území USA.
|
|
Červenec 1997
|
Členové amerického kongresu urgují Japonsko aby prohloubilo svoji formální omluvu a zaplatila reparace všem obětem japonských válečných zločinů během druhé světové války.
|
|
Listopad
|
Národní shromáždění KR přijímá nový imigrační zákon, který zakazuje vstup japonských válečných zločinců na území Koreje.
|
|
Duben 1998
|
Ve svém překvapivě ostrém rozsudku, soudce Yamaguchiského okresu – Hideaki Chikashita, ohodnotil bývalé comfort women částkou $ 2 300 každou.
|
|
Červen 1998
|
Výstava „Comfort Women druhé světové války: opravdová tragedie“ se konala v kancelářské budově amerického parlamentu ve Washingtonu, DC. Byla podpořena správními výbory kongresu a mezinárodními organizacemi na ochranu lidských práv. Vernisáže se zúčastnila i delegace přeživších comfort women, stejně jako mezinárodně uznávaní historici.
|
|
Červenec 2000
|
Člen amerického kongresu Lane Evans a dalších 30 členů předneslo požadavek na japonskou vládu, aby se oficiálně omluvila a zaplatila reparace obětem válečných zločinů spáchaných japonskou armádou během druhé světové války.
|
|
Září
|
15 bývalých comfort women z Koreje, Taiwanu a Filipín poslali žalobu k Americkému oblastnímu soudu ve Washingtonu, D.C., ve které se opírají o Alein Tort Claims Act z roku 1787. To bylo poprvé, kdy se otázka armádního sexuálního zneužívání ocitla před Americkým soudem a také to bylo poprvé, kdy bylo Japonsko nazváno obžalovaným.
|
|
Červen 2001
|
Kongresman Lane Evans opět žádá japonskou vládu aby vydala oficiální jednoznačnou omluvu. Po té následovala tisková konference, při které promluvila i bývalá comfort women Kim Soon Duk.
|
|
Září
|
Komise OSN pro lidská práva doporučila Japonsku, aby se ujistilo, že školní učebnice a ostatní učební pomůcky presentující historii jsou ve shodě se skutečností. Spolu s tím doporučila, aby byly všechny oběti odškodněny a že má Japonsko do června 2006 podat zprávu o tom, jak tato doporučení OSN zrealizovalo.
|
|
Říjen
|
Soudce Henry Kennedy zamítnul projednávat případ Comfort women, který byl přijat v září 2000.
|
|
Květen 2002
|
Asijské symposium požadující vyřízení japonské minulosti se konalo v Pchjongjangu, Severní Koreji.
|
|
Prosinec
|
Odvolací slyšení v cause comfort women se konalo na obvodním soudě ve Washingtonu.
|
|
Červen 2003
|
Soudci Douglas H. Ginsburg, Judith W. Rogers, and Davis T. Tatel zamítli odvolání bývalých comfort women.
|
|
Červen
|
Kongresman Lane Evans opětovně urguje Japonsko aby se jasně a formálně omluvilo za problematiku comfort women.
|
|
Červenec 2004
|
Americký nejvyšší soud vydal rozhodnutí v případu Hwang(bývalá comfort women) versus Japonsko. Žaloba je povolena, rozsudek chybí a celý případ je pozdržen kvůli dalšímu promyšlení (s ohledem na případ stát Rakouska versus Altmann).
|
|
1.března
2007
|
Japonský premiér Šinzó Abe odmítl veřejně prohlášení předsedy poslanecké sněmovny Kona ze srpna 1993. Doslova řekl: „neexistují důkazy, které by potvrdily, že japonští vojáci za druhé světové války zotročovali ženy z Filipín, Indonésie, Číny, Koreje či Taiwanu a nutili je k prostituci.“
|
|
26.března 2007
|
Japonský premiér se po mohutné vlně kritiky ze strany Asijských států a USA za svůj poslední výrok omlouvá. „Omlouvám se stále a všude. Omlouvám se jako japonský ministr a vše je tak, jak bylo řečeno v prohlášení bývalého předsedy poslanecké sněmovny Kona.“ Prohlásil v poslanecké sněmovně při zasedání rozpočtového výboru.
|
|
31.března
2007
|
Zaniká Fond Asijského míru a přátelství. Peníze byly vyplaceny jen 285 ženám z Filipín, Jižní Koreje a Taiwanu a 97 z Holandska.
|