Poválečný vývoj v KLDR

Be the first to rate this post

  • Currently 0/5 Stars.
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Nejnovější dějiny Koreje jsme už dokončili, ale ty byly zaměřeny převážně na Jižní Koreu, přichází čas podívat se blíž na severního souseda. Vezmeme to od konce války, které jsem se tu věnoval dostatečně, až do současnosti. Koho by zajímalo, odkud čerpám, tak vězte, že jde o zápisky z výběrové přednášky docenta Pucka, jehož erudovanost na toto téma se odváží zpochybňovat leda šílenec.

obr.: znak země, dole nápis Korejská lidově demokratická republika.




3letý plán obnovy a rekonstrukce 54-56

Poválečná obnova – průmyslová výroba – v porovnání s rokem 49 byl průmysl v roce 54 na 50%, lehký průmysl na 99%, zemědělství 75%. Státní plánování, zestátnění, vymícení statkářů – jako u nás.

Hlavní směry – odstranění koloniální jednostrannosti (zásobování Japonska), ti nedělali nic, co nepotřebovali – to právě chtěli rozvinout Korejci. Zásady socialistického zřízení – industrializace – důraz na těžký průmysl, lehký na druhém místě. Stavba vodních elektráren, lodí (strojírenství). Utahování opasků. Budování textilního průmyslu – byl hlavně v KR. Vyrovnávání disproporcí mezi odvětvími, dále pokračovalo združstevňování.

obr.: Staňme se všichni vynikajícími plavci!



Zemědělstvívytváření družstev – ze začátku obhospodařovali pouze malou část půdy, nuceni se podřídit. 밭 suché pole jako u nás, 논 zavlažované pole (tj. rýžoviště). V další pětiletce plán dokončit zestátnění na 100%. Nejdříve dvě tři vesnice spolu, poté větší, stát dodával zemědělské stroje. Mělo to úspěch, na začátku 60. let byla KLDR na tom lépe než KR.

Hlavní cíle tříletého plánu byly dokonce překročeny – velmi kladné hodnocení plánu. Velká závislost na pomoci zvenku – jedině od socialistických zemí, hlavně od Ruska a Číny.

5letý plán 57 – 60 (61)

Údajně splněn dříve, v roce 60. Nešlo o rekonstrukci, ale upevnění ekonomických základů socialismu, zajištění výživy, odívání a bydlení. Heslo 의식주 (의복 oděv, 식 jídlo,주택 obydlí). Ústup od těžkého průmyslu na lehký, ale stále nebyl na prvním místě. Plán zvýšit vše na zhruba trojnásobek oproti roku 56.

Energetický průmysl -Základní podmínkou oživení průmyslové výroby bylo obnovit zničený energetický průmysl. Stavba tepelných elektráren na uhlí, ale vodní převládaly. Vodní elektrárny přes nesporné výhody levného provozu mají i řadu nevýhod (sezónnost zdrojů)

obr.: Učme se už od dětství plavat!



Důležitý obchod s barevnými kovy – my jsme zpracovávali rudy – elekrolická měď, olovo, zinek, zlato, stříbro – krátce se dováželo k nám (zlato, stříbro). Ze zemědělskoprůmyslové země se stala průmyslovězemědělskou. Posílení socialialistického zřízení. Skoro stoprocentní zestátnění zemědělství.

Metalurgie a strojírenství – heslo : železo a stroje jsou králem průmyslu. Železárny, koks, ocelárny, barevné kovy (Nampcho) – my tam vybudovaly válcovnu kovů. U Wonsanu 문평 podzemní závod 회천 na obráběcí stroje, my ho vybudovali, dnes největší závod v Koreji. Závod na měřící stroje v Pchjongjangu (my), závod v 덕천 – dnes automobilka (my pomáhali vybudovat).

Chemický průmysl – velký význam v KLDR, hlavně umělá hnojiva. Nepovedená hnutí jako stoje rodí stroje – rodili spíše zmetky. Potraviny – už dříve se dovážely z jihu, nutno zvýšit jejich produkci skrze umělá hnojiva. Výroba cementu – dodnes vyvážejí (i my dováželi).

obr.: Šetřeme každou kapku vody!



Združstevňování – u nás měli malí rolníci větší sílu. V Koreji rolníci dostali půdu do věčného vlastnictví, ale pak bylo nutné je přesvědčit, že se jim lépe povede v družstvu – rychlý proces. V roce 57 z 95% hotovo, třináct tisíc družstev. Odpor nebyl masový, protože stát pomáhal a navíc vlastnil zavlažovací systémy. Družstva fungují dodnes – naše měla vlastní rozpočet a jela na vlastní pěst. V Koreji se o bytovou výstavbu, zavlažování a mechanici staraly vlastně napůl státní podniky. Intenzifikace zemědělské výroby – pěstování rýže v horách, rozšiřování půdy i z mořského dna.

Čtyři hlavní směry – zavlažování, elektrifikace (pro venkov, čerpadla), mechanizace (traktory, náklaďáky, stroje na přesazování rýže – byly neefektivní), chemizace (hnojiva). Pěstovalo se hlavně – rýže, kukuřice, pšenice, proso, ječmen, burské oříšky. Brambory skoro vůbec.

obr.: Udělejme z krásných a elegantních korejských šatů životní styl!



Výrobní družstva – prodejní – služební družstva dodnes (ševci, holiči atd.)
Živnostníci neexistovali, v 80. -90. letech trochu, maličká tržiště se zeleninou a drobnostmi. Záhumenek na vsi 터밭 – menší než hektar. Dle nejnovější ústavy je dědické právo a náboženská svoboda – funguje jen na papíře. Růst průmyslové výroby ročně o 36%. Průmysl 71%, zemědělství 29%. Snaha o maximální soběstačnost v ekonomice – heslo Obrození vlastními silami (자력), 자위 sebeobrana, 자주 suverenita. Systém pětidobí 반 – administrativní jednotka s vlastním číslem.

Veřejný cíl – budování kapacit pro budoucí sjednocení země – aby mohli pomoci chudákům na jihu, kteří na tom tehdy byli opravdu hůře. Jihu pak pomohlo narovnání vztahů s Japonskem.

Comments

Add comment


 

  Country flag

biuquote
  • Comment
  • Preview
Loading