Hospodářská krize: dopady a řešení v Korejské republice

Currently rated 5.0 by 2 people

  • Currently 5/5 Stars.
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5

Korejská republika patří mezi země s vyspělou tržní ekonomikou a od roku 1996 je členskou zemí OECD. Dosažená velikost domácího produktu ji řadí podle posledních dostupných informací za rok 2007 na 10. místo mezi zeměmi OECD. V celosvětovém hodnocení (dle statistiky MMF) je uváděna Korejská republika jako 13. nejsilnější ekonomika. Motorem korejské ekonomiky je bezesporu export a domácí spotřeba. V řadě průmyslových odvětví, o které se export v současné době opírá, dosáhla KR špičkové světové úrovně a to jak v objemu výroby, tak i v technologické vyspělosti. Slabou stránkou korejské ekonomiky je její značná závislost na dovozu surovin a tím i citlivost na vývoj světových cen energetických surovin. Růst exportu je pak do značné míry ovlivněn situací na globálním trhu a vývojem světové ekonomiky, což je příznačné i pro českou ekonomiku. Hospodářský růst KR může být dále ovlivněn i politickým vývojem v Korejské lidově demokratické republice (KLDR).




Zatímco ještě v první polovině roku 2008 korejské deníky přinášely obsáhlá zpravodajství o reformní ekonomické politice nově zvoleného presidenta I Mjong-baka, jejíž jednotlivé kroky měly přispět k realizaci vytyčeného smělého plánu „747“, v druhé polovině roku dochází k prudkému obratu. Dominový efekt celosvětové finanční krize, kterou nastartovaly ve Spojených státech rizikové hypotéky, začal ovlivňovat hospodářský vývoj i v samotné KR. „Temná mračna se stahují nad korejskou ekonomikou“, „Korea tváří v tvář ekonomické křeči“, „Ekonomové varují před důsledky krize“ – to jsou titulky, které začaly plnit korejské deníky od října 2008, kdy se projevil výrazný pokles růstu HDP. Optimismus charakteristický pro nově nastolený kurs vystřídala nejistota, obavy a strach z budoucího vývoje ovlivněného dopady globální finanční krize.

Zdejší elity však neustále zdůrazňují, že se vlastně jen jedná o sekundární krizi exportu, měny, struktury zásob apod., ale nepřiznávají realitu hospodářské recese, která plně dolehla na korejskou ekonomiku. Faktem je, že se korejská ekonomika po dlouhé době opět stala dlužníkem. V listopadu zahraniční dluh převýšil úvěr. Zahraniční závazky dosáhly výše 425,1 miliard USD, zatímco úvěry se snížily na objem 399,9 miliard USD. Za hlavní příčinu je považován silný odliv zahraničního akciového kapitálu. S poklesem světové poptávky se pak potýkají zejména stěžejní odvětví exportu jako je stavba lodí, výroba polovodičů, automobilů a mobilních komunikačních přístrojů, LCD a počítačové techniky. Zasažen byl i petrochemický a ocelářský průmysl. Prudký pokles objednávek na výstavbu nových lodí o 30 - 57 % ve srovnání se stejným obdobím předcházejícího roku nutí společnosti jako Hyundai Heavy, Daewoo nebo Samsung Heavy investovat do jiných odvětví jako je energetika nebo stavebnictví. Poklesem produkce byl významně zasažen i LG Electronics.

A jaká jsou řešení a efektivita řešení této krize? Naposledy v lednu roku 2009 zveřejnila korejská vláda konkrétní protikrizový balíček označovaný jako „Green New Deal“, který by měl přes podporu domácí spotřeby opětovně nastartovat ekonomiku a poskytnout významný růstový stimul i pro následující období. Balíček zahrnuje vládní výdaje ve výši více jak 38 mld. USD. Se zvláštním důrazem na ekologická témata by tak měly být podpořeny rozličné projekty v oblasti infrastruktury a místního rozvoje.

Konkrétně se například jedná o vodohospodářské projekty, podporu výstavby ekologických transportních sítí, budování zelené databáze poskytující rozmanité geologické informace, rozšíření investic v oblasti recyklace a užívání lesní biomasy. Nedílnou součástí balíčku je rovněž významná podpora projektů zaměřených na úsporu energie. Podle vládního odhadu by měl celý ambiciózní balíček, zahrnující 9 nosných a 27 doprovodných projektů, vedle výše uvedených fiskálních opatření přinést více jak 960 tisíc nových pracovních míst během následujících čtyřech let a tříprocentní růst HDP v tomto roce.

Již před vydáním zeleného balíčku se však vláda zavázala vynaložit celkově až 284,5 trilionů KRW (206,8 mld. USD) včetně snížení korporátní daně a daně z příjmů. Samotný rozpočet pro rok 2009, jehož výdajová bilance vzrostla o 11,05 % k předešlému roku, byl konstruován s jasným důrazem na oživení ekonomiky. Počítá se s výraznější finanční asistencí malým a začínajícím podnikům. V této souvislosti byl také významně navýšen rozpočet řady korejských rozvojových agentur. V neposlední řadě byl navýšen i sociální fond pro snížení nezaměstnanosti. S USA má pak Korejská republika již uzavřenu dohodu na swap ve výši 30 miliard USD. Významným krokem je i postupné snižování základní úrokové sazby.

Jižní Korea také plánuje poskytnout domácímu automobilovému průmyslu (Hyundai, Kia a další tři regionální firmy) finanční pomoc v objemu 500 miliard wonů (7,6 miliardy Kč). Již v březnu vláda uvedla, že podpoří domácí automobilový průmysl daňovými pobídkami a zlepšením přístupu spotřebitelů k úvěrům na nákup nových aut. Vláda také slíbila, že bude nakupovat obligace společností, které poskytují finance na nákup aut, a že hodlá poskytnout dočasné daňové pobídky k nákupu nových aut, a sníží tak od května do prosince nákupní a registrační daně o 70 procent pro zákazníky, kteří si koupí nové auto a současně nechají zlikvidovat staré auto zaregistrované před rokem 2000. Pobídka se týká až 5,48 milionu vozů, tedy zhruba třetiny všech vozů v zemi.

Je nutné zdůraznit, že nabídnutá řešení k možnému dopadu finanční a ekonomické krize v Korejské republice čelí jistým pochybnostem ze strany analytiků a komentátorů, kteří například upozorňují na „pouhé opakování“ původních záměrů ze začátku funkčního období prezidenta. Rozsáhlý vládní stimul čelí kritice mimo jiné i kvůli formě financovaní jednostranně založeného na státních fondech, kdy pouze minoritní část těchto výdajů má být kryta ze soukromých prostředků. Není proto zatím jasné, jak konkrétně hodlá vláda krýt avizované výdaje.

Řada ekonomů rovněž poukazuje na fakt, že zelená politika neposkytne dostatečnou páku při řešení krize. V této souvislosti i samotná média poukazují na „vysokou kontroverzi“ zeleného balíčku, neboť jsou silně kritizována některá opatření v oblasti vodohospodářských projektů, kdy je konfrontován původní ekologický úmysl s možným negativním dopadem na oblast životního prostředí.

V centru kritiky jsou také pochybnosti o avizovaném počtu pracovních míst, které by měl fiskální stimul přinést. Navíc je kritizována i struktura nových pracovních míst, neboť není kladen patřičný důraz na vysoce kvalifikovanou pracovní sílu. Podle odhadů ekonomů by totiž až 96 % nových míst mělo být zahrnuto ve fyzické práci a pouze 100 tisíc pozic může být určeno pro čerstvé absolventy vysokých škol.

Diskutabilní je rovněž vládní odhad hospodářského růstu ekonomiky pro rok 2009. Řada ekonomů zdůrazňuje, že vládní kroky spíše zpomalí pokles ekonomiky, než by vedl k jasnému růstu. Například The Bank of Korea očekává zpomalení růstu na 2 %, zatímco pesimistický odhad pak nabízí zpráva Hyundai Research Institute, jež očekává negativní ekonomický pokles ve výši 2 %. Mezinárodní měnový fond přepokládá růst ve výši pouze 0,5 %.

Stejně tak je nezbytné zmínit fakt, že je aktuálně příliš brzy hodnotit jednotlivá opatření na zmírnění dopadu krize na ekonomiku s ohledem na to, že uvedené stimuly jsou ve fázi plánování či počáteční realizace. Standardní doba reálného dopadu obecných fiskálních stimulů se pohybuje minimálně okolo jednoho roku. Zřetelný také není plán vlády na řešení rychlého propadu korejského wonu.

Dále se mezi konzervativními ekonomy vede diskuze, zdali by ve stimulaci ekonomiky neměla být spíše podpořena nabídková strana korejské ekonomiky. Podle nich zelený balíček stimulující především poptávkovou stranu nepřinese kýžený výsledek v oblastech, jež nejvíce trápí korejskou ekonomiku. V tomto ohledu poukazuje obecná předpověď Hyundai Research Institute pro rok 2009 v souvislosti s aktuálními problémy korejské ekonomiky a snahou vlády oslabit vliv světové finanční a ekonomické krize na 7 stěžejních problémů korejské ekonomiky:

  1. výraznější propad tržních aktivit oproti finanční krizi z roku 1997
  2. prohlubování poklesu domácí spotřeby a exportu
  3. hrozba drastické restrukturalizace způsobené zvýšenými zásobami
  4. pokračující finanční tíseň
  5. zhoršující se stav struktury nezaměstnanosti
  6. zvyšující se počet chudých obyvatel
  7. pokles potenciální míry růstu
Ekonomové z Hyundai Research Institute pak na závěr doporučují vedle rozsáhlých fiskálních výdajů především uvolnění finanční regulace pro zmírnění dopadu krize.

Zdroje:
  • The Korea Herald
  • Yonhap News
  • Hyundai Research Institute
  • ČTK
  • Souhrnná teritoriální informace 2009

Comments

Add comment


 

  Country flag

biuquote
  • Comment
  • Preview
Loading